Celiakia a naše okolie

Počas leta sme na našej stránke a na Facebooku uverejňovali príbehy našich čitateľov a fanúšikov o tom, ako celiakia zmenila ich život, či už priamo alebo nepriamo, prostredníctvom najbližších rodinných prúslušníkov. Keďže tieto príbehy mal u vás veľký ohlas, dodatočne pridávame postreh našej fanynky z Čiech, ktorá sa zamýšľa nad tým, aká je dôležitá podpora priameho okolia, ak vás v živote zaskočí celiakia.

Budeme radi, ak nám dáte vedieť, ako ste na tom vy, čo vás potešilo v súvislosti s reakciou vášho okolia na novú diagnózu, prípadne, čo vás ranilo alebo vykoľajilo.

Príspevok uvádzame v pôvodnom znení od autorky.

Je také třeba zdůraznit, že zvládání náročnějších situací spojených s přechodem na bezlepkovou dietu významně ulehčí i podpora okolí. Proto se na otázky, názory okolí, které zaručeně přijdou, připravte s ledovým klidem. Zejména se nenechte „vykolejit“ postojem, že přeci trochu lepku nevadí, co se stane, když se jednou dieta poruší… vždyť i jiné diety se porušují a nic se nestane, popř. se dozvíte i to, že porušení lékař nepozná.

TAKŽE POZOR: ať si každý pochybovač drží svoje diety, jak chce a se svou mírou zodpovědnosti. Vy máte své zkušenosti a bezlepkovou dietu nelze srovnávat s jinými dietami. Bezlepková dieta je jediný způsob, jak na celiakii a kdo by tedy např. při angíně nebral léky, které mu byly předepsány, že?  Druhá poznámka, že nikdo nic nepozná, zejména pak lékař, je ještě komičtější. Přeci držíte dietu pro sebe, pro svůj pocit, zdraví a ne pro pochvalu za dobré krevní výsledky, ne?!  Navíc i při dietě se výsledky mohou upravovat pomalu, takže to může vypadat, že dietu porušujete. Proto je dodržení diety nejdůležitější pro vás. Okolí, navíc neinformované, ať si řeší svoje diety svým způsobem. Nenechte se ovlivnit, jde o vás! Okolí sdělte informace, ochotně odpovídejte na otázky lidí, kteří se aktivně zajímají o problematiku, chtějí pomoci.

Zbytečně se nevyčerpávejte přesvědčováním pochybovačů, šťouralů. Lidi, kteří nechtějí pochopit, neporozumí. Neplýtvejte na nich zbytečně svým časem, budete ho potřebovat jinde.   Nakonec alespoň jedno pravidlo pro ostatní členy druhé „lepkové“ skupiny:-), kteří třeba i tyto řádky objeví“:-) Zásadní doporučení zní: NELITOVAT, ALE RESPEKOTVAT. Bezlepkář od svého okolí nepotřebuje litovat. Naopak mu pomůže více respektu k jeho odlišným potřebám, požadavkům souvisejícím s náročnějším dodržováním pravidel diety. Lítost ničemu nepomůže, a to že si nelze koupit běžně koblihu, je nepohodlné, nemilé, ale nikoliv život ohrožující:-)

Ideální je, pokud se okolí aktivně o danou problematiku zajímá, zjišťuje informace o nemoci, pravidlech dodržování diety, pomáhá s výběrem potravin, rozumí dané problematice či dokonce je schopno poradit. V takovém případě je pak bezlepková strava samozřejmá, běžná věc a její zajištění je tak velmi výrazně jednodušší.